Poučen zpackanou státní digitalizací a dočasně omezen v pohybu banálním chirurgickým zákrokem digitalizuji domácí fotoarchiv z doby analogové...

Ačkoliv mi dosud nebylo dopřáno stát se právoplatným dědečkem (odmyslíme-li si čtyřnohého Štépánova Koudyho), mám možnost se radovat s prapotomků Míši a být jim náhradním dědou.

V tom asi nejteplejším týdnu letošního srpna jsme s Míšou vyrazili na jih ke slovinskému pobřeží, přesně do městečka Strunjan, co je hned vedle starobylého Piranu.

Červenec se zlomil do srpna, není čas na pravidelnou aktualizaci blogu. Tak snad alespoň pár fotografií...

Jaro v Krkonoších už vypuklo. Letošní Velikonoce, ačkoliv relativně časné, byly nezvykle teplé a nebejt písku ze Sahary někde ve stratosféře, asi bychom si byli spálili čumáky.